Rezidenční zámek v Drážďanech (Residenzschloss Dresden) sloužil jako sídlo saských kurfiřtů a králů z rodu Wettinů po více než 400 let. První zmínky o zámku pocházejí již z 13. století, kdy zde stávala pevnost, která byla postupně přestavována na reprezentativní renesanční a později barokní rezidenci.
Během 18. a 19. století byl zámek několikrát upravován v různých architektonických stylech. V roce 1701 byl významně rozšířen za vlády Augusta Silného, který usiloval o to, aby se Drážďany staly kulturním centrem Evropy. Zámek tehdy získal podobu, která kombinovala prvky renesance, baroka a klasicismu. Na vnější straně zámku směrem do města najdete mj. unikátní fasádu zdobenou sgrafity, která znázorňuje různé mytologické a historické motivy.
Během druhé světové války byl Rezidenční zámek téměř úplně zničen při bombardování Drážďan v roce 1945. Po dlouhá desetiletí zůstával v ruinách, rekonstrukční práce začaly až v 80. letech 20. století, ale skutečný rozmach obnovy nastal po znovusjednocení Německa.
Rekonstrukce byla dlouhodobý a nákladný projekt, který trval více než tři desetiletí. Restaurátoři a architekti se snažili o co nejvěrnější obnovu původních interiérů a výzdoby. V současnosti zámek slouží jako muzeum, kde se nachází například slavná Zelená klenba (Grünes Gewölbe), jeden z nejbohatších pokladů v Evropě, dále Münzkabinett (numismatická sbírka), Turecká komora a Rytířský sál.
Jedním z nejstarších prvků zámku je také věž Hausmannsturm, která pochází ze 14. století. Pro návštěvníky je otevřená jako jako vyhlídková věž a nabízí panoramatický výhled na historické jádro Drážďan i okolní krajinu.
