Brühlova terasa, často nazývaná „Balkón Evropy“, je impozantní promenáda dlouhá asi 500 m, tyčící se nad břehy Labe v centru Drážďan, hned za Frauenkirche a Neumarktem. Původně postavená v 16. století jako součást městských hradeb, získala v 18. století současný ráz díky hraběti Heinrichu von Brühlovi, který sem nechal vybudovat honosný palác se zahradou, knihovnou a galerií.
Po bitvě u Lipska a okupaci se terasa v roce 1814 otevřela veřejnosti – k novému přístupu přispěl i schodiště od Schlossplatzu navržené architektem Thormeyrem. Dnešní návštěvník zde nachází nejen nádherné výhledy, ale i zajímavé sochy, včetně ikonických „Čtyř časů dne“ od Johannese Schillinga a pomníků Ludwiga Richtera, Rietschela či Sempera.
Za Lipsiusbau lze zahlédnout náznaky balkonů, které byly původní součástí Brühlova zahradního pavilonu ze 40. let 18. století. Terasa také nabízí prakticky celý den nádherný výhled na Labe, Neustadt, Augustusbrücke i Frauenkirche; při západu slunce zažívá terasa romantickou atmosféru, která ji činí oblíbeným místem pro procházky a focení.
Pod terasou jsou dochované kasematy – renesanční části městské pevnosti a 400 let starou Cihlovou bránu, jedinou dochovanou původní městskou bránu Drážďan. Návštěvníci mohou také prozkoumat expozici Festung Xperience, která pomocí 3D projekcí a výpravného audiovizuálního zážitku zprostředkovává 450 let vojenské historie Drážďan. Tajemné sklepení vás přenesou zpět do minulých dob a modely ilustrují, jak se Drážďany kdysi bránily před nepřáteli. Právě v sklepení pod terasou se Johannu Friedrichu Böttgerovi v roce 1708 podařilo vyrobit první evropský porcelán.
BÄRENZWINGER POD BRÜHLOVOU TERASOU
Na levé straně Brühlovy terasy, když vstupujete od řeky Labe po schodišti směrem k terase, se nachází Bärenzwinger, který vznikl v 18. století jako skutečný výběh pro medvědy, které zde choval saský dvůr pro zábavu a reprezentaci. Medvědi byli symbolem síly a od středověku byli v mnoha městech chováni jako atrakce. V případě Drážďan byl výběh vybudován při úpatí městské pevnosti – dnes je to malá stavba z pískovce s klenutými prostory a železnou mříží.
Po druhé světové válce byl přeměněn na kulturní prostor a klubovou scénu. Od 1960 zde působil jeden z nejstarších studentských klubů v bývalé NDR. Dnes funguje Bärenzwinger jako alternativní kulturní klub, místo pro koncerty, výstavy, studentské akce a menší performance, často se zaměřením na mladé umění a undergroundovou scénu.
Na závěr pár ZAJÍMAVOSTÍ:
- Na terase se údajně zjevuje každý večer bílá paní, která vždy zmizí přes zábradlí.
- U Bärenzwingeru lidé často hledají legendární otisk prstu Augusta Silného v zábradlí terasy – i když jde jen nejspíš o turistickou pověst.
